Ukrajina, Rusko a střední Evropa: národní identita v kulturněhistorickém kontextu
Řešitel: Mgr. Václav Čermák, Ph.D. (Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.)
Významnou a neoddělitelnou složku výzkumu identity představuje kulturněhistorický kontext, v němž dochází k formování a proměnám národních i nadnárodních skupin v Evropě v novověkém období. Pro výzkum identit je zajímavý nejen samotný proces jejich utváření, ale rovněž popis výrazových prostředků, s jejichž pomocí dochází k jejich upevňování. Vzhledem k abstraktnímu a proměnlivému chápání identit představuje v tomto případě východisko tzv. národní identita, kterou formuje kromě specifických uměleckých výrazových prostředků také řada kulturních, historických a etnografických jevů. Pochopení kulturních specifik, které se pojí s identitami, představuje východisko pro porozumění jejich vzájemných vztahů a interakcí, jakož i kulturního transferu. Neméně významné jsou i procesy směřující k nadnárodním formám identity, ať se jedná o mnohonárodnostní státní útvary, společné kulturní prostředí (např. východní křesťanství, česko-slovenské interakce) či jazykovou příbuznost. Studium kulturněhistorického rámování identit a využitých výrazových prostředků „národní“ identifikace představuje významný zdroj informací pro hlubší pochopení aktuální politické situace ve světě (např. agrese Ruské federace vůči Ukrajině; nové pokusy destabilizovat státní útvary na Balkáně) a uplatňovaných procesů národní a nadnárodní identifikace (např. nové pokusy zformovat nadnárodní celky na základě jazykové příbuznosti). Průvodním jevem dnešních pokusů vědomého narušování integrálnosti identit jsou snahy o jejich vnější dezinterpretaci a následnou destabilizaci celé společnosti pomocí umělých narativů. Z tohoto důvodu budou některé aktivity tohoto tématu věnovány konkrétním jevům. Celý jeden okruh výzkumných aktivit se zaměří na studium slovanství a tzv. slovanské vzájemnosti, které jsou nyní opět využívány k ideologickým manipulacím ze strany Ruské federace ve snaze destabilizovat fungování států ve střední a východní Evropě. V souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny se jako aktuální opět jeví výzkum migračních vln v minulosti a otázek, jak a nakolik byly tyto skupiny hlouběji integrovány do cizího prostředí. Z podobných důvodů se samostatný okruh aktivit bude zabývat způsoby a prostředky identifikace národnostních menšin a identit v nadnárodních celcích. Navrhované výzkumné téma si klade za cíl zkoumat a analyzovat kulturněhistorické procesy národní identity v moderní době a popsat jejich výrazové prostředky především z hlediska historického, filologického a uměnovědného. Vedle dalších společenskovědních oborů poskytuje možnost využít některé poznatky z věd technických a přírodovědných. Cílem tématu je upozornit na historické kořeny aktuálních identifikačních jevů ve střední, východní a jihovýchodní Evropě s možností přesahu do zemí střední Asie.
Aktivity
Aktivita 1: Historické a kulturní (dez)interpretace humanitních výzkumů
Aktivita bude zkoumat různé způsoby prezentace výzkumu kulturních a společenských identit od středověku po 21. století. Zaměří se na způsoby interpretace historických a literárních pramenů a soustředí se na popis rozdílů mezi kolektivní pamětí identit, dobovou interpretací pramenů a jejich reálnou podobou.
Spoluřešitelé:
- Tomáš Havelka, Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
- Martin Šorm, Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
- Adéla Jůnová Macková, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.
- František Čejka, Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.
Aktivita 2: Identita a její komunikace v exilu vnějším i vnitřním
Aktivita sdružuje na jednom místě dílčí témata zabývající se otázkou fungování identit v nuceném exilu (vnitřním i vnějším) v průběhu 20. století a jejich snahy o udržení identity prostřednictvím jazyka a literárních textů.
Spoluřešitelé:
- Filip Smolík, Psychologický ústav AV ČR, v. v. i.
- Dana Hašková, Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.
- Jakub Mikulecký, Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.
- Lenka Jungmannová, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.
- Petr Šámal, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.
Aktivita 3: Slovanství mezi vědou a ideologií
Cílem aktivity je vysvětlit využívání (zneužívání) vize slovanství pro identitní státně ideologické koncepce československého státu 20. století, zejména pro období 1945–1989.
Spoluřešitelé:
- Balasz Komoroczy, Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.
- Jan Mařík, Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
- Radomír Vlček, Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.
- Dalibor Dobiáš, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.
- Bohumil Vykypěl, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.