Proměny identit v (post)moderní společnosti

Proměny identit v (post)moderní společnosti

Řešitel: PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D. (Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.)

Identita, vztah mezi „já a ty“ a vztah mezi námi a těmi druhými posilují ve 21. století svůj význam v politice a tím ovlivňují i vývoj společností. Pokud se na konci 90. let minulého století zdálo, že se různé varianty (liberální) demokracie v kombinaci se (sociálně) tržním hospodářstvím stávají nejvýraznější konkretizací demokratických uspořádání na planetě, tak ve 20. letech 21. století se právě tyto formy dostávají pod tlak a proměňují se právě i vlivem fenoménů, které mají významnou spojitost mj. s identitou. Mezi tyto fenomény patří například populismus, plebiscitarismus, technokracie, oligarchizace politiky, nacionalismus, sociální důsledky klimatické změny a mnohé další. Vývoj zejména západních společností po roce 1945 vedl k relativně výraznému zbohatnutí širších vrstev a ke vzniku středních tříd. Zdálo se, že základní socioekonomické potřeby široké společnosti jsou saturovány. Tento rozvoj obohatil a rozšířil klasické sociální boje 19. století o další roviny. Nejpozději od 60. let 20. století totiž sledujeme intenzivní střety za emancipaci žen, hnutí za práva Afroameričanů a celosvětově rostoucí dekoloniální hnutí, vznikající ekologické hnutí upozorňující na limity průmyslové společnosti, hnutí LGBTQ+ komunity atd. Tato hnutí staví jádro svých bojů mj. právě na požadavku uznání specifičnosti své situace. Často se jednalo o skupiny po dlouhý čas marginalizované. Identita překračující sociálně-ekonomické vymezení vlastní situace je potom tím, co dané skupiny odlišuje od ostatních. Identita a s ní spojené vztahy mezi „my a oni“ se aktuálně stávají významnou rovinou pro mnohé transnacionální procesy a pro fungování (globálních) institucí. Mohlo se zdát, že nacionalismus, který se stal živnou půdou pro světové války minulého století, se na konci 20. století pomalu vytrácel. Události prvních dekád současného tisíciletí ovšem ukazují, jak výraznou roli národní, etnická, kulturní či náboženská identita hraje právě v geopoliticky významných oblastech potenciálních konfliktů. Často je právě identita a obrat k ní nástrojem pro odpor vůči globalizaci; stává se tak zneužitelnou rovinou, kterou využívají autokratické vlády. Proto je v tomto kontextu důležité také téma globálních i národních nerovností a globální struktury společnosti: tj. role elit a oligarchie. Cílem tohoto pilíře je výzkum aktuálních celospolečenských problémů spojených s proměnou tradičních identit v procesu modernizace.

Aktivity

Aktivita 1: Hledání a budování identity marginalizovaných skupin

Aktivita zkoumá menšinové identity, tradice budování identity menšin a jejich význam v současnosti, všímá si rovněž zkušeností utlačovaných skupin.

Spoluřešitelé:

  • Martin Fotta, Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
  • Joseph G. Feinberg, Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
  • Pavel Hons, Orientální ústav AV ČR, v. v. i.
  • Kateřina Čapková, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.

Aktivita 2: Národní a etnické identity ve střední a východní Evropě optikou oficiálních a neoficiálních zeměpisných jmen

Tato aktivita se zabývá vztahy mezi národními a etnickými identitami a jejich odrazem v toponymii ve střední a východní Evropě.

Spoluřešitelé:

  • Přemysl Mácha, Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
  • Žaneta Dvořáková, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Aktivita 3: Transformace demokracie v 21. století

Jednotlivé výstupy této aktivity reflektují a zkoumají klíčové fenomény (post)moderní společnosti (populismus, plebiscitarismus, technokracie a sociálně-ekonomické podmínky demokracie, nerovnosti, elity a oligarchie).

Spoluřešitelé:

  • Michal Hauser, Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
  • Ondřej Lánský, Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
  • Petr Bednařík, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.

Aktivita 4: Klimatická krize: reflexe ve společenských vědách a filozofii

Tato aktivita reflektuje ze společenskovědní a filozofické perspektivy klimatické změny. Zkoumanými tématy jsou i globální klimatická spravedlnost, či právní reflexe občanské neposlušnosti.

Spoluřešitelé:

  • Jiří Krejčík, Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
  • Zora Hesová, Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
  • Daniel Čermák, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.
  • Marta Kolářová, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.
  • Jana Stachová, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.
  • Eva Balounová, Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i.
  • Zuzana V. Harmáčková, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.